Ahoj všem! Ráda bych se s vámi podělila o dobrodružství, které jsem zažila při rekonstrukci svého obytňáčku, kterého jsem pojmenovala Bohoušek. Musím přiznat, že jsem do toho šla s velkou odvahou, spoustou nadšení a minimálními zkušenostmi. Ale co by to bylo za život bez trochy adrenalinu, že?
Bohoušek je Fiat Ducato s alkovnou z roku 2005.
Koupelnová metamorfóza
První na řadě byla koupelna. Vstoupila jsem do ní a připadala si jako Indiana Jones, který právě objevil starověkou hrobku. Všude bylo něco, co potřebovalo opravit nebo vyměnit. Ale já jsem se nevzdávala. Cílem bylo udělat koupelnu hezčí než máme doma 🙂
Nová deska: Rozhodla jsem se začít s deskou. Pořídila jsem si novou, která působila velmi hezkým dojmem. Prostě krásné dřevo je krásné dřevo.
Umyvadlo na desku: Když jsem poprvé uviděla umyvadlo, které se montuje na desku, měla jsem pocit, že jsem objevila nový kontinent. Jenže připevnit ho bylo něco jako pokusit se zaparkovat do garáže na první pokus – chce to trpělivost. Jirka (chápej ten velký GURU, kterého potkáš v dílně) mi řekl klidným hlasem:
"To vyfrézuješ, pak to připevníš, zasilikonuješ, pohoda.."
No, pohoda to teda nebyla, ale jak to začalo na sebe navazovat a pasovat, tak to paráda pak už byla.
Skříňka: Přidala jsem novou skříňku. Nová skříňka je pevná, praktická a já ji teď hrdě ukazuju každému, kdo ke mně zavítá. Beru tedy každého do koupelny a k záchodu.
Malování Bohouška
Poté, co jsem koupelnu proměnila k nepoznání, přišel čas na malování. Vybrala jsem si šedomodrou křídovou barvu, protože mi připomínala moře – a taky proto, že má hezký matný odstín.
Když jsem začala malovat, pochopila jsem, proč malíři pokojů vydělávají tolik peněz. Bylo to něco jako pokus přemluvit kočku, aby se šla vykoupat – naprosto nevyzpytatelné. Spíše než malovala, jsem to vlastně sprejovala a stále jsem jezdila pro nové spreje, protože jsem špatně odhadla počet.
Nové žebříky
Původní žebříky byly kapitolou samy pro sebe. Neustále jsem je přendavala z místa na místo jako kočka koťata. To mě brzo přestalo bavit, a tak jsem se rozhodla vytvořit nové, pevné žebříky. V Dílně v garáži jsem měla k dispozici všechny potřebné nástroje a materiály. Jen co jsem poprvé držela pilu, připadala jsem si jako hlavní hrdinka z akčního filmu. Pravý úhel mi teď říká paní!
A co o tom všem říct?
Rekonstrukce Bohouška byla náročná, ale zároveň neskutečně zábavná. Díky Dílně v garáži jsem se naučila spoustu nových věcí a teď se mohu pochlubit skvělým obytňáčkem, který je připravený na další dobrodružství. V červnu 2024 vyrážím do Skotska a až se vrátím, tak doladím další detaily.
Pokud máte zájem vidět více a třeba se i inspirovat, Dílnu v garáži já vřele doporučuji:-) a určitě se tam potkáme.
